Literární analýza óda „Felitsa“. Gavriil Romanovich Derzhavin óda "Felitsa"

Historie óda „Felitsa“ Je zajímavé, protože Gabriel Derzhavin v touze potěšit císařovnu založila jeho dílo své vlastní práce, zveřejněné krátce před malého oběhu. Samozřejmě, že jasně nadaný básník příběh začal hrát více syté barvy, kromě toho, tím, že se historie ruské poezie nový styl a básník celebrity.

analýza ódy

„Felitsa“ je vybaveno titulky, který vysvětluje účel psaní tohoto kusu. To říká, že pozvání na Wise Princess Tatar šlechtic, který se usadil v Moskvě, ale to je podnikání v Petrohradě. Také chichtatelya mystifikovat, že Ódu údajně byl přeložen z arabštiny. Analýza óda „Felitsa“ začít s názvem, který nezní nativní rusky nebo Arabové.

Skutečnost, že byl tak jmenován její hrdinka, Catherine II ve svém příběhu prince chloru. Sloužit jako základ k italském jazyce (tady můžeme připomenout někoho takového Cutugno, křik „Felicita“) převádí latinské slovo „Felitsa“ (Felitsa - Felicitas) jako štěstí. Tak Derzhavin začal vychvalovat císařovnu od prvního řádku, pak neodolal a satiry v popisech své okolí.

umělecké syntéza

Analýza óda „Felitsa“ ukazuje montáž na běžnou, která byla přijata v době, kdy slavnostní ódu chvály k dnešnímu dni. Psaný tradiční strofikoy óda - desyatistishiyami, a, jak se očekávalo, tetrameter jamba. Ale dříve, než Derzhavin dosud nikdo neodvážil spojit dvě opačné zacílení tohoto žánru - majestátní ódu chvály a kousavý politické satiry.

První z nich byl ódou na „Felitsa“. Derzhavin jako „ustoupil“ ve své inovace, podle přesného splnění podmínek tohoto žánru, alespoň ve srovnání s „Básně o narození“, který dokonce strofikoy nejsou odděleny. Nicméně, tento dojem zmizí, jakmile čtenář překonává několik prvních sloky. Přesto i ode kompozice „Felitsa“ je mnohem širší syntéza pořadí umění.

Tale "Felitsa"

Je zajímavé, aby zvážila, jaké motivy vyzváni k Derzhavin skládat tento „fan fiction“, který sloužil jako základní princip a hodné, pokud se jednalo o pokračování tématu. Zdá se, že si zaslouží, a velmi. Kateřina II napsal svůj příběh jeho vnuka, ale malenky, ale v budoucnu velký Alexander I. V příběhu o císařovny mluvíme o knížete Kyjeva chloru, který navštívil kyrgyzské Khan, aby zjistil, zda princ opravdu tak chytrý a chytrý, jak se říká o něm.

Chlapec se dohodli na složit zkoušku a najít vzácnou květinu - růže bez trní - a vyrazit na cestu. Na cestě, v reakci na výzvu Murzas Lentyaga (říká název), princ se snaží odolat pokušení luxusu a zahálky, kterou svede Lentyag. Naštěstí to Kirghiz Chán velmi dobrou dceru, jehož jméno bylo Felicia a ještě dobrou vnuka, který byl nazýván Důvod. Felitsa poslal svého syna k princi, který byl propuštěn za pomoci rozumu na účel své cesty.

Most mezi pohádkou a óda

Bylo to strmá hora bez cest a schodů před nimi. Zdá se, že princ a samo o sobě bylo dost tvrdohlavý, protože i přes obrovské množství práce a testování, až na vrchol, pořád lezl, kde zdobí jeho život růže, aniž by trní, to je ctnost. Analýza óda „Felitsa“ ukazuje, že stejně jako v jakémkoli pohádky, obrázky jsou běžně alegorický, ale Derzhavin v časných ód dostanou velmi tvrdě a všichni Odic úvody klasických vzorů, které jistě výstup na Parnassus a chatovat s múz, fade další se zdánlivě nenáročné obrazy dětských pohádek.

Dokonce i portrét Kateřiny (Felitsa) vzhledem k tomu, zcela nový způsob, který je velmi podobný tradiční chvály odopis. Obvykle ódy čestný charakter se objeví v několika expresivních obrazů bohyně, průvod slavnostní rozvíjejícího se rýmovat verše s těžkou dušnost rytmu. Zde básník s nadšením, a - co je nejdůležitější - vybavená poetické dovednosti. Básně nejsou kulhat a ne nafouknout nadměrného patosu. óda plán „Felitsa“ je skutečnost, že Catherine se zdá čtenáře jako inteligentní, ale jednoduché a provozním kyrgyzské kaysatskaya princeznu. Hraje harmonii výstavby obrazu a kontrastu - obrazové šlechtice, zlý a lenivý, než Derzhavin těšil celou dobu ódy. Proto je bezprecedentní paleta žánrů, který se liší óda „Felitsa“.

Derzhavin a císařovna

Představovat zpěvák se také mění v závislosti na předmětu zpívání, pokud vezmeme v úvahu nejen všechny předchozí ruskou literaturu a dokonce i poezii Derzhavin. Někdy ODE více klouže nějaký bůh-jako královna, ale s tím vším, a s celkovým zbožností, která demonstruje ódu „Felitsa“ obsah vykazuje určitou intimitu a vztahy, ne znalosti, ale teplo je téměř příbuznost.

Ale v satirických linek Derzhavin může být někdy chápáno dvojí. Kolektivní funkce šlechtic vysmíval obraz všech Catherine šlechticů fronty a je to tady, že básník nezapomíná sám. Avtoironiya - ještě vzácnější fakt poezii těchto let. Copyright „I“ nepostrádá poezii, ale je jasné, že „to je, Felicia, že jsem zvrácený,“ „Dnes dobýt, ale já jsem otrokem rozmarům zítřka.“ Vznik v óda z autorova „já“ - fakt velkou uměleckou hodnotu. Lomonosov také začal ódu na „já“, ale jako věrný služebník a Derzhavin autor - betonu a bydlení.

Vyprávění autora

Samozřejmě, že složení ód „Felitsa“ plný a nebude podporovat osobnost autora. Derzhavin často uplatňuje v rámci autorova „I“ podmíněného obraz zpěváka, který je obvykle vždy přítomen v ód i satiry. Ale je tu rozdíl: v óda básník hrál jen posvátnou radost a satiru jen zášť. „Odnostrunnye“ Derzhavin žánrů kombinované vytvoření živého člověka-básníka, s naprosto konkrétního života, s různými pocity a emoce, s „polychord“ hudby verše.

Analýza óda „Felitsa“ jistě označí nejen radost, ale i hněv, rouhání a chválu v jedné lahvi. V průběhu času se přetvařovat, výsměch. Tedy chová v průběhu práce jako naprosto normální a živého člověka. A je třeba poznamenat, že fyzická osoba má nepopiratelné vlastnosti národnosti. V óda! A teď takový případ by byl bezprecedentní, pokud někdo by dnes psát Odic básně.

o žánry

Ode „Felitsa“, jehož obsah je tak bohatá na protiklady, stejně jako teplé sluneční světlo ohřátý lehkým konverzačním projevu každodenní reality, světla, jednoduchý, někdy hravé, což je v přímém rozporu se zákony tohoto žánru. Navíc zde došlo k převratu žánr, skoro revoluce.

Je třeba upřesnit, že ruský klasicismus nevěděl poezii jako „básně“. All poezie byla striktně rozděleny do žánrů a typů, ostře vymezené, a tyto hranice jsou nedotknutelné. Ode, satira, elegie a jiné druhy básnické tvořivosti nemůže být smíchán s sebou.

Zde tradiční kategorie klasické zcela přerušeno po organické fúzi ód a satiry. To platí nejen pro „Felitsa“ Derzhavin to udělal dříve a později. Například óda „Na smrt knížete Meshchersky“ - poloviční elegie. Žánry jsou polyfonní s lehkou rukou Derzhavin.

úspěch

Má obrovský úspěch to ode ihned po zveřejnění: „Každý ví, jak číst v ruštině, skončila v rukou“ - ve slovech moderní. První Derzhavin opatrný široce zveřejnit ódu, snaží se zakrýt autorství (zřejmě líčen a vysoce rozpoznatelné šlechtici byli mstivý), ale tady byl Princess Dashkova i typ „Felicia“ v „partner“, který sám o sobě Kateřina II neměl vyhýbají spolupráce.

Empress ode moc, dokonce vykřikla nadšením, nařízeno, aby okamžitě vystavit autorství a když se to stalo, poslal Derzhavin zlatou tabatěrku s nápisem a pět set dukátů v něm. To bylo pak, že básník přišel ke skutečnému slávy.