Sergej Yesenin, "perské motivy": analýza cyklu básní a shrnutí

V období od roku 1917 do roku 1923 byla po celou dobu básnického díla nejkontroverznější poezie. Hlavním trendem, hlavním trendem, je však především patrný. Zklamaný a pochybný, Sergej Aleksandrovič Yesenin pečlivě sleduje realitu postrevolučního období a nakonec, i když pro něj je obtížné, si uvědomuje potřebu Leninových reforem v zemi.

V tomto vědomí zahraniční dojmy, pocity a myšlenky, které básník odrazil v eseji Iron Mirgorod a v hře Country of Scoundrels, hráli daleko od poslední role.

Zahraniční dojmy přijaté v Americe a Evropě byly mimořádně ostré v podmínkách aktivní práce každodenního života, ve kterém se objevil Yesenin po návratu do Ruska. Ruská realita, obrazy života země byly kontrastovány v dílech viděných v zahraničí a odrážely jeho analýzu.

"Perské motivy" (Esenin) odkazuje na poslední období básnického díla. V posledních dvou letech byl pronásledován touhou být důstojným obyvatelem své země, stejně jako orientací na umělecké dědictví A.S. Pushkin.

"Perské motivy" v básnickém díle

V každé básni je slyšet neustálé prohledávání rafinované klasické podoby k odrazu nového obsahu. Yesenin se znovu a znovu vrací k věčným tématům přátelství, lásky, myšlenek o jmenování umění. Jinými slovy, v těchto letech také zaznívají motivy o přechodnosti pozemského života.

Nejsilnější texty Sergeje Alexandroviče jsou vyjádřeny v cyklu "Perské motivy". Odráží nejen psychologický a ideologický vývoj básníka, ale i některé rysy poetické evoluce.

Odhady současníků

Stejně jako v jiných dílech Jeseninu v letech 1924-1925 byl cyklus básní "perské motivy" nejednoznačně oceněn tehdejšími kritiky. V té době nebyla učiněna vážná kritická literární analýza. "Peršanské motivy" (Yesenin) byly hodnoceny hlavně na dojmech, které vznikly rychlým seznámením s textem nebo jeho čtením samotným básníkem. Často to byly převážně subjektivní nejasné výroky a poznámky. Mohou být nalezeny v pamětech a článcích současníků Ješenina. Neposkytují však vyčerpávající představu o skutečném postoji k "perským veršům" literárních kruhů naší země. Již v té době existovaly další, negativnější hodnocení.

Takže V. Mayakovský ve svém článku "Narodil se města" kontrastoval verše tohoto cyklu se současnými úkoly sovětské kultury. Zjevně mylný a předsudek postoj těchto dvou básníků jeden druhému byl způsoben střetem různých zájmů a vytrvalým literárním bojem té doby. Jeenin také mluvil negativně o dílech Mayakovského a nazýval "perské motivy" pouze "východní sladkosti", exotické.

Současná kritika

V moderní kritice a domácí literární kritice posledního desetiletí je perzský cyklus vysoce ceněn. Byl věnován dílu V. Peršova, K. Želinského, A. Dymshita, E. Naumova, I. Eventova, A. Zhavoronkova, A. Kulinicha, S. Koshechkina, S. Gaisaryana, V. Belousova a dalších. Nicméně, existuje jen velmi málo speciálních prací věnovaných právě těmto básním.

Návrh "perských motivů"

Nápad začíná postupně s básníkem. První Esenin se seznámil s texty různých východních autorů v překladu a také v různých dobách často mluvil s lidmi, kteří dobře poznali Persii. Podle svědectví současníků básník vždy projevoval velký zájem na východě, který ho přitahoval svým tajemstvím, tajemstvím, pořadím duchovního života, krásou jižní přírody, který byl hluboce a hluboce vyjádřen v dílech Khayyam, Firdousi, Saadi. Matvei Roizman, známý básník, píše ve svých pamětech, že Sergej Aleksandrovič měl rád východní texty v roce 1920.

Předpoklady pro vytvoření

Zájem o východ byl také spojen s komunikací s Alexandrem Shiryaevetsem, zejména po jeho přesunu ze střední Asie do Moskvy, kde žil až do roku 1922. Aby poznal východní život básníka, který se více zajímal o poezii, cestoval do Taškentu, Baku a Bukhary v letech 1920-1921. Jinými slovy, nebyl výlet na Kavkaz, který vyvolával zájem o orientální poezii v Sergeji Aleksandrovicovi, ale naopak, známost s ní ji přiměla, aby tam šel.

V samotné Persii, jak již bylo prokázáno, básník nechodil, ačkoli tato země byla velmi ochotná navštívit Yesenin.

"Perské motivy" napsal básník v období od října 1924 do srpna 1925. Většina těchto děl byla vytvořena před květnem 1925 během pobytu na Kavkaze.

Yesenin "Persian Motives": Historie stvoření

Důsledky čtení východní poezie, výlety do Střední Asie, život a povaha Kavkazu, stejně jako dlouhé rozhovory o Persii umožnily Heinenovi zachytit a zprostředkovat ve své práci nejvýznamnější barvy východního života.

Sergej Yesenin "Perské motivy" napsal nejenom napodobování východních básníků. Cítil vnitřní krásu a hluboký lyricismus perských básní, přenesl nezapomenutelné kouzlo prostředky ruského jazyka. V pracích Sergeje Alexandrovicha je primárním tématem svět lyrických pocitů, stejně jako barvy a tóny, ve kterých jsou ztělesněni.

Na počátku své práce na básních získal básník duševní rovnováhu, kterou považoval za hlavní předpoklad pro tvůrčí činnost. Tato podmínka byla vyjádřena v prvních liniích Jeseninu ("perské motivy", sbírka): "Moje stará rána ustoupila - opilé delirium neobtěžuje mé srdce." Již v této básni, která byla vytvořena v říjnu 1924, která otevírá cyklus, můžete cítit barvu, která je barvou jako celek. Sergej Alexandrovich se cítí dobře ve společnosti dívky, která vypadá jako "úsvit". Pro jeden pohyb je připraven jí dát šátek a koberec.

Z poezie, surový naturalismus charakteristický pro starší verše v pokrytí lásky tématu odchází. Tento pocit je nyní vykreslen, a v povaze východu, světské moudrosti a zvyků jeho lidí, básník najde romantiku, která proniká celým cyklem (Sergej Esenin "perské motivy").

Básně byly původně plánovány k vydání v samostatné knize obsahujících dvacet básní. Ačkoli tento plán nebyl plně implementován, kniha byla dokončena. Zobrazuje vývoj nových pocitů, které zažil Yesenin.

"Peršanské motivy", básně živé a emocionální, odrážejí optimismus, radost z života, vlastní v tomto období, Sergej Aleksandrovič. Básník je opilý jiným, "zuřivý s vlhkostí." Místo alkoholu používá červený čaj a opírá se z vonných vůní jižní přírody obsažené v něm.

Vlastnosti básní

Navzdory skutečnosti, že básník nedokázal navštívit Persii, Helen poznal zvyky a zvyky této země. "Perské motivy" z prvního verše "Moje stará rána se ztratila" do poslední "Modré a veselé země" odrážejí jedinečnou orientální chuť. Básník to dosáhne speciální konstrukcí cyklu, popisem situací a obrazů přírody a také použitím slov a výrazů charakteristických pro Východ. Exotika jsou zastoupena záhadnými dívkami, šepot ze zahrad, zvuk vln, barva růží, zpěv nocí a obecně romantická nálada. Spiritualita je impregnována doslova všechno: zvuky Hassanovy flauty, Saadiovy písně, klidný hlas peri, vzhled dívky, srovnatelný pouze s měsícem, vůně oleandrů, růží a gillyflowerů. Všude klid a ticho, jen vyrušená tajemnou šustotou, šeptem a šustí. Taková nálada vytváří ve svých dílech Jesenin.

"Peršanské motivy", jejichž básně obsahují báječné prvky, odklonily exotiku východu tímto způsobem.

Yesenin "perské motivy": shrnutí

"Zlato z chladného měsíce" začíná invazí do světa Shahrazade. Zlodavá a vizuální vnímání zde, stejně jako v jiných dílech cyklu, se spojují. Cítíme různé barvy, vidíme zlato měsíce. Báseň je plná pocitu klidu a klidu.

Shiraz při západu slunce je popsán ve verši "Světlo večerní šafránové hrany", kde "měsíční můra" víří s měsícem. Serenity dává Sergeji Alexandroviči pocit obdivu krásy, který se projevuje ve všech nových odstínech Jeseninu.

"Perské motivy" se často zaměřují na téma lásky.

Láska téma

Láska je ohraničena nejjemnějšími odstíny. Autor vytváří hymnu romantického, čistého pocitu. Chcete-li to vyjádřit, vybírá nejvíce něžné slova a obrázky. Například polibek je srovnán s červenými růže a dívka nesoucí radost a čistotu je spojena se sněhově bílou labuti ("Cute Hands - dvojice labutí"). Dívky v cyklu jsou nejen krásné zvenčí, ale také plné kouzla, milosti, zvláštního kouzla, obklopené tajemstvím.

Fyzické, smyslné "perské motivy" nemají místo. Krásná převzala ho. V tomto ohledu je verš "Říkáte, že Saadi ..." je odhalení. Dokonce i růže, symbol krásy a svěžesti, se nedají srovnávat s krásným vzhledem dívky.

Centrální obraz je obrazem Shagane. Zaměřuje se na práci "Shagane, jsi moje, Shagane!" Básník řekne dívce jako pravý přítel, snaží se jí vyprávět mnoho zajímavých věcí o své rodné zemi Rýaz, jejích rozsáhlých loukách, širokých polích a rozlehlosti. V řadě dalších veršů cyklu se jmenuje tento perský, někdy diminutivní z kroku. Jeho prototypem je učitelka Shagane Talyan. Obraz této dívky přitahuje s duchovní čistotou a kouzlem. Se svým jménem má básník nejlepší vzpomínky.

Téma smrti

Téma smrti je naopak odhaleno Yeseninem ("perské motivy"), nikoliv jako v dřívějších pracích. Pokud je to skoro jediný způsob, jak se dostat pryč od nudného života, pak v "perských motivech" v smrti je moudrost přírody. Tak v díle "Zlato chladného měsíce ..." je zmínka o Bagdádu, ve kterém žil zemřelý Shahrazada. Smrt je kontrastována s věčnou životností. Gravestones obklopují překvapivě krásnou a svěží krajinu - vzduch je nasycen vůní šafranu, růže jsou všude kvetoucí. Mezi náhrobky jsou slyšet optimistické slova: "Podívejte se, jak hezké je to kolem."

Rozpory

Některé protiklady, které jsou v celém básníkovi, odrážejí cyklus "perské motivy" Yesenin. Představuje si zradu svého milovaného a opět zklamaného, že je připraven stát se trampou. Ale motivy zklamání a smutku nejsou tak zoufalé.

Pokoj a klid byly krátké a křehké. Blížící se až do konce cyklu Yeseninova oddělení od rodné země stále více váží, stále více věří v oddanost a stálost krásy Persie.

Básník se dívá na mnohé věci kriticky, s "ruskými" očima. Je cizí krádeží dívky, odsuzuje zvyk, kterým je povinen zakrýt obličej závojem, zaznamenává otrocké dodržování tradic a falešnost vztahů Peršanů.

Obecně, cyklus "perské motivy" Yesenin spíše romantický, než realistický. Realismus, vyhlášený v básni "Být básník ..." se bude rozvíjet v jiných dílech, například v "Anna Snegina". V "perských motivů" byly nastíněny aspekty, které byly dále rozvíjeny v básních a textech těchto a následujících let Sergeje Alexandrovicha.