Který představuje parafrázi, příklady jejich využití v řeči a uměleckých děl

Expresivita a krásu ruského jazyka obdivoval Lomonosov, Derzhavin, Gogola, Turgenev, Tolstého a mnoho jiných spisovatelů, básníků, jehož život a tvůrčí činnost přímo souvisí se slovem. Vzali na vědomí, jeho harmonie, bohatá, pestrá slovíček, vylepšené sémantiku, což jim tak šikovně využít všechny grafické a výrazové prostředky.

Obeznámenost s konceptem

Které představuje jazykovou jev, jako parafráze? Příklady ním setkáme poměrně často v každodenním životě a v umění řeči. Slyšíte-li někdo namísto slova „měsíc“ říká „královna noci“ nebo „noční svítící“, nýbrž o „hvězdy“ - „hlavních světel“, „perel“ a „drahých umisťovatelů“, měli byste vědět, že to tváří v tvář s uvedeným období. V umění, je přiděleno více staří Řekové, ale také mu dal definici: „výraz popisuje jednu událost s jinou.“ . Je to podobenství, „řekl jeden namísto druhého“ - tak doslova v řeckých zvuků „parafráze“. Příklady takových „kolem dokola“ (jiné překladové-interpretaci) docela snadné najít. Proto, i slavného Puškinova odvolání k moři: „Sbohem, bez prvku“

Parafrázovat - parafrázoval

Výrazové prostředky řeči, která uvedené v tomto článku, lidé neznalí v uměleckém stezce, často zaměňovány s parafrází - jedním slovem, je velmi podobná ve zvuku, ale mají jiný význam. Tento termín se vztahuje k různým typům převyprávění textu: podrobný, zkrácenou, upravovány, uspořádaných z poezie na prózu, a vice versa. K němu také použít celou řadu připomínek, včetně vědeckých textů. Zcela jiný cíl je parafráze. Příklady svém projevu v mnoha ohledech podobné roli zájmen v gramatice. Obě jazykové jevy jsou nazývány předměty, znaky a přejděte na ně: „on“ místo „muže“ a „jednorukého bandity“ namísto „automatu“.

verbální expresivita

Tropy, popisně vyjadřující některé pojmy s pomocí druhých, ve studiu literatury, existuje poměrně hodně. Tato metafora a hříčka a srovnání. Nejpozoruhodnější z nich je parafrází. Příklady uvedené v konverzaci a literárních textů, aby bylo možné zařadit tento jev do logických podskupin a tvar. Logika je založena na popisné bodových jasné, viditelné, snadno vychlenimyh vztahy mezi objekty, jevy, události. A v přeneseném - v systému sdružení a kombinování skryté odkazy. Který představuje logickou parafrázi? Příklady v ruském jazyce jsou poměrně snadno. To je „autor“ Hrdina naší doby „místo“ Lermontov „a“ zelených ploch ‚namísto‘ závod. " Jejich charakteristický rys - společná, transparentní lexikální význam, stereotypní hra.

Umění slov

Několik jiný druh obrazové parafráze. Příklady z literatury pomoci odhalit jeho podstatu co nejpřesněji. Pokud někdo volal Oblomov, je zřejmé, že máme na mysli lidské vlastnosti lenost, nedostatek touhy dělat nic, nečinnosti snění. Plyushkin již stal synonymem pro hrabivost ve svém nejvyšším projevu moskevské nativní rusky hovořící uživatele jsou často nazývány „bílý kámen“, a St. Petersburg - Puškin slova: „Peterova stvoření.“ V tomto případě se nejedná o parafrázi ve své čisté podobě, ale s jeho splynutí s ostatními tropes: metafory a přirovnání. oni jsou často prodávány (t. e. ztratily výraznou přeneseném slova smyslu), rozšířil nebo skryté.

Dva v jednom

Zajímavější parafrází? Příklady z literatury a mluvení prokázat jeho vztah k jiným jazykovým jevem - je eufemismus, přesněji řečeno, zavedení jednoho pojmu k druhému. Když se to děje? Pokud chcete, drsný, stylisticky snížena slovo je nahrazena jinou, „ušlechtilý“. Například místo „kašel“ mluvit „odkašlat,“ namísto „prd“ - „kazí vzduch“ Prostitutka názvem „žena z lehkých mravů“, „hetaera“, „zástupce nejstaršího řemesla“, „Messalina.“ Proces čištění dutin - krásný výraz „používat kapesník,“ atd Eufemizmy vypadal zavedený v jazyce, zatímco aktivně utvářet jeho literární normu, tam byl boj o čistotu a správnost ... Více Lomonosov jeho teorie o „třech klidu“ měl ostrou hranici mezi „vysoké“, „střední“ a „nízké“ slovníku. Věřilo se, že rafinovaný a vzdělané šlechticů bezcenné použití v řeči hrubost. I když učení Lomonosov v první řadě týká literatury, porod a žánry, že našel nejširší uplatnění ve společnosti.

Tam je další důvod pro vznik eufemismy: Parafráze je subjektivní a určí náboženské a kultovních činitelů. Například místo „ďábla“ v Rusku, zejména mezi lidmi, bylo rozhodnuto, že říkat „nečistého“ nebo „zlý“. Věřilo se, že tato jména nepřitahují příliš velkou pozornost lidí, nadpřirozených sil, a ty na oplátku nebudou obtěžovat „Boží duše.“ Podobně, rolníci neřekl nahlas slovo „doma“, volat jej „boss“, „Dědeček“, „asistent“. Docela často slovo „sebe“. Věřili, že dům by se urazil, tak jako tak a začít je pakostnichat. A pokud se vám říkat „pravý“, pak tak můžete uklidnit ducha, což je určitě přinese domu toho štěstí.